KOCOVINA

Ve snu potkal jsem Horníčka a Wericha
v posteli teplo
a u stropu visela růže z Jericha
Miroslav pod kabátem preludoval
na dobře utajené housle
na motivy Janova Fimfárum
v úchvatnou nápadů říši bledl závistí
zámek plný básníků na Dobříši
V posteli teplo a mně se nechtělo
zpod peřiny ven
nechtěl jsem kazit ten skvělý sen
chtělo se mi čůrat
Měl jsem ale nutkání se zapojit
a řekl vtip
o tom, jak kozu podojit…
smáli se dofialova
Hned jsem se vzbudil
navyklými trendy sáhl do míst
kde vždycky stává brendy
teď prázdná flaška
personifikace kocoviny
procitl jsem návaly viny
Dva duševní velikáni se totiž smáli mně!