Žijeme v prostředí, které bylo uměle vyhroceno na dvě protistrany. Prostředí, které je oploceno jako sportovní hřiště s rozhodčím a hráči, kterým fandí rozdělené publikum. Publikum si všímá dresů mužstva, jejich pokřiku a gest, jejich nagelovaných hlav, či mohutných knírů. Publiku však zcela uniká jejich hra, plná faulů, korupce, podvádění. Publikum vyjadřuje frenetickou radost, když se objevují staronoví hráči převlečení do nových dresů, nadšeně aplaudují jejich výkřiky. Čím urážlivější, tím větší nadšení, čím pestřejší oblečení, tím více radosti. Zatímco publikum povzbuzuje svoje šašky a uráží protistranu a jejich šašky, v hloubi stadionu se kují pikle. Jak pro ty blbečky na stadionu zvýšit vstupné, jak je přinutit platit na dresy hráčů, jak platit…jak platit, jak je umořit, co to jen půjde. Je potřeba umně vpustit slogany mezi strany, jak postrašit publikum, jak ho navnadit.
Až hra začne nudit, vezmou si trenéři time out a vpustí na hrací plochu několik hráčských es či poloes; ti, seznámeni se situací, předvádějí kotrmelce, vykřikují hesla či dávají na odiv svůj šatník. Ti mladší obíhají stadion, další rozvážně kráčí, některé dámy se nechávají nést a někdo třeba i v té vřavě zcela nepochopitelně dokáže usnout. Obecenstvo řve nadšením, tábory se mezi sebou fackují a v největší vřavě dokáže eso narkoleptik procitnout a neuvěřitelnou češtinou se jme krákorat, hledaje slova, což znalci později označí za státní hymnu.
V hloubi stadionu si představenstvo mne ruce. Ať se blbečkové na stadionu vyřádí, ať si vychutnávají ten pocit demokracie zakřičet si na soupeře. Ve vřavě blbečků se na představenstvu střídají delegace mocných skupin a s penězi přichází zákon. Jejich zákon. Zlaté tele musí být ochráněno, musí být rozhojňováno, aby každý mocný měl zajištěn svůj díl.
Že to není úplně košer? Nu co co co, máme přeci svoje zákony. Na naše peníze!
Až se ti primitivové vyblbnou a vyberou z es a poloes „svého“ šaška a vrátí se ze stadionu ke svému každodennímu odvádění desátek, připraví se jim další utkání a z jejich kapes se pro ně zakoupí ceny. Média budou zase popisovat vývoj utkání, velebit esa a poloesa, jiné zase hanit, bude plno komentářů a protikomentářů, stadionoví blbečci se budou předhánět v hospodských a internetových diskuzích, urážet a napadat se, budou vyzývat své protivníky k vystěhování tu do Číny, tu do Koreje, tu na Kubu nebo případně do Ameriky či Ruska. Menedžment z hloubi stadionu bude spokojen. Penízky se zase budou sypat, konta tučnět a ještě zbude dost rezerv na zaplacení aparátu pro zachovej nám Hospodine! Blbečci dostali svá esa a poloesa, vybrali si za svoje prachy další klání. Kupředu levá, kupředu pravá, narovnej nám, ó Pane, krok!
