Ten prach cest a soli vody,
kamennými kvádry ladí
Monteverdi, králů hudby pán,
gondolou se plavit hodí,
pod fresky, jež stvořil Tizián.
Benátská laguno, zhmotnělá v kráse,
s pýchou svatého Marka baziliky,
řekni, co ještě hezčího uvidět dá se,
hrnou se odevšad turistů šiky.
Bývala doba osvícené renesance,
kdy malíř, sochař, bystrý všeuměl,
na rynku vzýval v svižné tance,
štětcem svým neb co v ruce měl.
Úžas dobou zkamenělý, oko patří na tu krásu,
zázrak vytesaný v kámen,
andělů slet na terasu.
Klekni, sluší se říct hezky nahlas:
dive divů, no tak amen…
